Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
A ti, Senhor, levanto a minha alma.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Deus meu, em ti confio, não me deixes confundido, nem que os meus inimigos triumphem sobre mim.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Como, na verdade, não serão confundidos os que esperam em ti; confundidos serão os que transgridem sem causa.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Faz-me saber os teus caminhos, Senhor; ensina-me as tuas veredas.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Guia-me na tua verdade, e ensina-me, pois tu és o Deus da minha salvação; por ti estou esperando todo o dia.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Lembra-te, Senhor, das tuas misericordias e das tuas benignidades, porque são desde a eternidade.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Não te lembres dos peccados da minha mocidade, nem das minhas transgressões: mas segundo a tua misericordia, lembra-te de mim, por tua bondade, Senhor.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Bom e recto é o Senhor: pelo que ensinará o caminho aos peccadores.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Guiará os mansos em direitura: e aos mansos ensinará o seu caminho.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Todas as veredas do Senhor são misericordia e verdade para aquelles que guardam o seu concerto e os seus testemunhos.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Por amor do teu nome, Senhor, perdoa a minha iniquidade, pois é grande.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Qual é o homem que teme ao Senhor? elle o ensinará no caminho que deve escolher.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
A sua alma pousará no bem, e a sua semente herdará a terra.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
O segredo do Senhor é com aquelles que o temem; e elle lhes mostrará o seu concerto.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Os meus olhos estão continuamente no Senhor, pois elle tirará os meus pés da rede.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Olha para mim, e tem piedade de mim, porque estou solitario e afflicto.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
As ancias do meu coração se teem multiplicado: tira-me dos meus apertos.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Olha para a minha afflicção e para a minha dôr, e perdoa todos os meus peccados.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Olha para os meus inimigos, pois se vão multiplicando e me aborrecem com odio cruel.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Guarda a minha alma, e livra-me; não me deixes confundido, porquanto confio em ti.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Guardem-me a sinceridade e a direitura, porquanto espero em ti.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Redime, ó Deus, a Israel de todas as suas angustias.
