< Žalmy 25 >
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
Von David. Zu dir, Jahwe, erhebe ich meine Seele.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Mein Gott, auf dich vertraue ich, laß mich nicht zu Schanden werden; laß meine Feinde nicht über mich frohlocken!
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Werden doch alle, die auf dich harren, nimmermehr zu Schanden; zu Schanden werden, die ohne Ursach abtrünnig wurden.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Jahwe, zeige mir deine Wege, lehre mich deine Steige!
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Laß mich in deiner Wahrheit wandeln und lehre mich; denn du bist der Gott, der mir hilft: auf dich harre ich alle Zeit.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Gedenke deiner Barmherzigkeit, Jahwe, und deiner Gnadenerweisungen; denn von Ewigkeit her sind sie.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Der Sünden meiner Jugend und meiner Übertretungen gedenke nicht; nach deiner Gnade gedenke du meiner, um deiner Güte willen, Jahwe!
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Gütig und wahrhaftig ist Jahwe, darum weist er Sündern den rechten Weg.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Er läßt die Elenden im Rechte wandeln und lehrt die Elenden seinen Weg.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Alle Wege Jahwes sind Gnade und Wahrheit für die, die seinen Bund und seine Zeugnisse bewahren.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Um deines Namens willen, Jahwe, vergieb mir meine Schuld, denn sie ist groß!
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Wer ist der Mann, der Jahwe fürchtet? Er unterweist ihn über den Weg, den er wählen soll.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Ein solcher wird im Glücke weilen, und seine Nachkommen werden das Land besitzen.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Die Freundschaft Jahwes wird denen, die ihn fürchten, zu teil, und seine Ordnungen thut er ihnen kund.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Meine Augen blicken stets auf Jahwe, denn er wird meine Füße aus dem Netze ziehn.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Wende dich zu mir und sei mir gnädig, denn ich bin einsam und elend!
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Den Nöten meines Herzens schaffe Raum und führe mich heraus aus meiner Bedrängnis!
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Siehe an mein Elend und meine Not und vergieb mir alle meine Sünden.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Siehe an meine Feinde, wie zahlreich sie sind und mit ungerechtem Hasse mich hassen.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Bewahre meine Seele und errette mich; laß mich nicht zu Schanden werden, denn bei dir suche ich Zuflucht.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Unschuld und Redlichkeit mögen mich behüten, denn ich harre auf dich.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
O Gott, erlöse Israel aus allen seinen Nöten!