Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
Au maître chantre. Sur « Biche de l'aurore ». Cantique de David. Mon Dieu! mon Dieu! pourquoi m'as-tu abandonné, te tenant à l'écart pour ne point m'être en aide, et ne point ouïr quand je crie à rugir?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
Mon Dieu! le jour, j'appelle, et tu ne réponds pas; et la nuit, et je n'obtiens pas de repos.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Cependant, tu es le Saint, les louanges d'Israël environnent ton trône,
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
En toi nos pères mirent leur confiance, mirent leur confiance, et tu les délivras;
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
ils élevèrent leurs cris vers toi, et ils échappèrent; ils se confièrent en toi, et ne furent point confondus.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Mais moi, je suis un ver, et non plus un homme, l'opprobre des hommes, et le rebut du peuple.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
Je suis la dérision de tous ceux qui me voient; ils grimacent de leurs lèvres, et hochent la tête, [disant: ]
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
« Il s'en remet à l'Éternel; qu'il le sauve! qu'il le délivre, puisqu'il lui est propice! »
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Oui, tu m'as tiré du sein de ma mère, tu me donnais la sécurité auprès de sa mamelle;
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
je me reposai sur toi dès ma naissance, et dès le sein de ma mère tu as été mon Dieu.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Ne sois pas loin de moi! car l'angoisse est proche, car je suis sans secours.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Des taureaux puissants m'environnent, les farouches troupeaux de Basan me cernent,
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
ils ouvrent leurs gueules contre moi, ainsi que des lions dévorants, rugissants.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Comme les eaux je m'écoule, et tous mes os se séparent; mon cœur, comme de la cire, fond dans ma poitrine;
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
ma vigueur, comme un têt, s'est séchée, et ma langue s'attache à mon palais, et tu me couches dans la poussière de la mort.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
Car des chiens m'environnent, la bande des méchants m'enveloppe, [s'acharne] comme le lion, à mes mains et à mes pieds.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
Je compterais tous mes os; et eux, ils regardent et repaissent leurs yeux.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
Ils se partagent mes vêtements, et ils tirent au sort mon manteau.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
Mais, toi, Éternel, ne t'éloigne pas! toi, qui es ma force, accours à mon aide!
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Arrache à l'épée mon âme, et aux chiens l'unique bien qui me reste!
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Tire-moi de la gueule du lion, et contre les cornes des buffles garantis-moi.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
Alors je redirai ton nom à mes frères, et je te louerai au sein de l'assemblée.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Vous qui craignez l'Éternel, louez-le! Vous tous, race de Jacob, glorifiez-le, et tremblez devant lui, vous tous, race d'Israël!
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
Car Il ne rebuta point, ne dédaigna point la misère du misérable, et Il ne lui cacha point sa face, et Il écouta les cris qu'il élevait vers Lui.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
Tu seras chanté par moi dans la grande assemblée; j'accomplirai mes vœux devant ceux qui te craignent.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
Les affligés prendront part au festin, et seront rassasiés, et ceux qui cherchent l'Éternel, chanteront ses louanges; votre cœur vivra éternellement.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
Se rappelant ta mémoire, toutes les extrémités de la terre reviendront à toi, et toutes les tribus des peuples te rendront leur hommage;
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
car à l'Éternel est l'empire, et Il est le souverain des nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
Tous les riches de la terre prendront part au festin, et adoreront, et l'on verra s'agenouiller tous ceux qui sont sur la pente du tombeau, et ceux qui ne peuvent soutenir leur vie.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
La race future Le servira, et l'on parlera du Seigneur d'âge en âge;
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
il en viendra qui publieront sa justice, et raconteront à la race naissante qu'il fut agissant.
