< Žalmy 22 >
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
My God, my God, why have thou forsaken me, far from helping me, and the words of my groaning?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
O my God, I cry in the daytime, but thou answer not, and in the night season, and I am not silent.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
But thou are holy, O thou who inhabit the praises of Israel.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
Our fathers trusted in thee. They trusted, and thou delivered them.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
They cried to thee, and were delivered. They trusted in thee, and were not put to shame.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
But I am a worm, and no man, a reproach of men, and despised by the people.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
All those who see me laugh me to scorn. They shoot out the lip. They shake the head, saying,
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
He trusted on Jehovah. Let him deliver him. Let him rescue him, since he delights in him.
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
But thou are he who took me out of the womb. Thou made me trust upon my mother's breasts.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
I was cast upon thee from the womb. Thou are my God since my mother bore me.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Be not far from me, for trouble is near, for there is none to help.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Many bulls have encompassed me. Strong bulls of Bashan have beset me around.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
They gape upon me with their mouth, as a ravening and a roaring lion.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
I am poured out like water, and all my bones are out of joint. My heart is like wax; it is melted within me.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
My strength is dried up like a potsherd, and my tongue clings to my jaws, and thou have brought me into the dust of death.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
For dogs have encompassed me. A company of evildoers have enclosed me. They pierced my hands and my feet.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
I may count all my bones. They look and stare upon me.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
They part my garments among them, and upon my vesture do they cast a lot.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
But be thou not far off, O Jehovah. O thou my succor, hasten thee to help me.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Deliver my soul from the sword, the only one of me from the power of the dog.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Save me from the lion's mouth, yea, from the horns of the wild-oxen. Thou have answered me.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I will declare thy name to my brothers. In the midst of the congregation I will praise thee.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Ye who fear Jehovah, praise him. All ye the seed of Jacob, glorify him, and stand in awe of him, all ye the seed of Israel.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
For he has not despised nor abhorred the affliction of the afflicted, neither has he hid his face from him, but when he cried to him, he heard.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
From thee comes my praise in the great assembly. I will pay my vows before those who fear him.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
The meek shall eat and be satisfied. They shall praise Jehovah who seek after him. Let your heart live forever.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
All the ends of the earth shall remember and turn to Jehovah, and all the kinfolk of the nations shall worship before thee.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
For the kingdom is Jehovah's, and he is the ruler over the nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
All the fat ones of the earth shall eat and worship. All those who go down to the dust shall bow before him, even he who cannot keep his soul alive.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
A seed shall serve him. It shall be told of the Lord to the next generation.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
They shall come and shall declare his righteousness to a people that shall be born, that he has done it.