Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
Mincang ah sayuk rhuinu taengah aka mawt ham David kah Tingtoenglung Ka Pathen, ka Pathen, ba ham lae kai nan hnoo sut tih kai kah khangnah, ka kawknah ol neh nan lakhla tak?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
Aw ka Boeipa Pathen khothaih ah ka pang dae nan doo pawt tih khoyin ah khaw ka duemnah om pawh.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Tedae nang tah Israel kah koehnah dongah a cim la na ngol coeng.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
A pa rhoek loh nang dongah pangtung uh. A pangtung uh dongah amih te na hlawt.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Nang taengah pang uh tih a poeng a hal uh coeng. Nang dongah pangtung uh tih yak uh pawh.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Tedae kai he talam ni, hlang moenih. Hlang kah kokhahnah neh pilnam kah a hnaep hlang ni.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
Kai aka hmu boeih loh, kai taengah a hmui te a saibaeh uh phoeiah lu a hinghuen uh tih,
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
”BOEIPA dongah a hmae dongah BOEIPA amah dongah hangdang saeh anih te hlawt saeh lamtah huul saeh,” tila n'tamdaeng uh.
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Tedae namah loh bung khui lamkah kai nan poh tih, a nu kah rhangsuk dongah kai nan pangtung sak.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Bung khui lamkah ka om paek vaengah nang dongah ka voei uh. A nu bung khui lamkah mah nang he kai kah Pathen ni.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Citcai loh ha yoei tih aka bom khaw a om pawt dongah kai taeng lamkah n'lakhla tak boeh.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Kai he vaitotal rhoek loh muep m'vael uh tih Bashan vaito aka lueng rhoek loh kai n'dum uh.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
Sa aka nget tih aka kawk sathueng bangla kai taengah a ka a ang uh.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Tui bangla n'hawk uh tih ka rhuh khaw boeih phit coeng. Ka lungbuei he khoirhat bangla om tih ka ko khui ah paci coeng.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Ka thadueng he paikaek bangla rhae tih, ka lai khaw ka dang la kap coeng. Te dongah dueknah laipi khuila kai nan tloeng.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
Ui rhoek loh kai n'hil uh tih, thaehuet hlangboel loh kai m'vael. Ka kut ka kho han toeh uh.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
Ka rhuh boeih ka tae thai. Amih loh kai he m'paelki uh tih m'hmuh uh.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
Ka himbai te amamih tael uh thae tih kai kah, pueinak ham hmulung a naan uh.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
Tedae BOEIPA nang loh n'lakhla tak boeh. Ka thayung aw kai bomnah ham ha tawn uh laeh.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Ka hinglu he cunghang lamkah, ka oingaih cangloeng te ui kut lamkah han huul lah.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Sathueng ka lamkah kai n'khang lamtah cung ki dong lamkah kai he n'doo lah.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
Ka manuca taengah na ming ka doek vetih namah te hlangping lakli ah kan thangthen eh.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
BOEIPA aka rhih rhoek loh amah te thangthen uh. Jakob kah tiingan boeih loh amah te oep uh lamtah Israel tiingan boeih loh amah taengah bakuep uh.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
Mangdaeng te hnaep pawt tih citcai khaw tuei pawh. A maelhmai te anih taeng lamloh thuh pawt tih, amah taengla a pang vaengah a yaak pah.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
Nang lamloh hlangping pasae taengah koehnah ka khueh vetih BOEIPA aka rhih rhoek taengah ka olcaeng ka thuung ni.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
Kodo buh a caak uh vetih hah uh ni. Amah aka toem rhoek loh BOEIPA a thangthen uh ni. Nangmih kah thinko te a yoeyah la hing ni.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
Kho bawt kho le boeih loh a poek uh vaengah BOEIPA taengla ha bal uh vetih namtom a hui a ko boeih loh namah hmai ah bakop uh bitni.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
Mangp a neh namtom taemrhai he BOEIPA hut ni.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
Diklai kuirhang boeih loh a caak uh vetih anih hmai ah bakop uh ni. Laipi la aka suntla neh a hinglu aka hing pawt boeih khaw cungkueng uh ni.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
A tii a ngan loh amah taengah tho a thueng uh vetih, thawnpuei taengah Boeipa kawng a doek ni.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
Pilnam la saii ham a cun taengla halo uh vetih BOEIPA kah duengnah te a doek uh ni.
