Žalmy 21
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.
Ki he Takimuʻa, ko e Saame ʻa Tevita. ʻE Sihova, ʻe fiefia ʻae tuʻi ʻi ho mālohi; pea ʻe fiefia lahi ʻaupito ia ʻi hoʻo fakamoʻui.
2 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. (Sélah)
Kuo ke foaki kiate ia ʻae holi ʻa hono loto, pea naʻe ʻikai te ke taʻofi ʻiate ia ʻae kole ʻa hono loungutu. (Sila)
3 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.
He ʻoku ke tokoni ʻaki ia ʻae ngaahi tāpuaki ʻoe lelei: ʻoku ke ʻai ki hono fofonga ʻae tatā fakatuʻi ʻoe koula lelei.
4 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.
Naʻa ne kole ʻae moʻui ʻiate koe, pea naʻa ke foaki ia kiate ia, ʻio, ʻae ngaahi ʻaho lōloa ʻo taʻengata pea taʻengata.
5 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.
ʻOku lahi ʻene vikiviki ʻi hoʻo fakamoʻui: kuo ke tuku kiate ia ʻae fakaʻapaʻapa mo e nāunau.
6 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.
He kuo ke ngaohi ia ke mātuʻaki monūʻia ʻo taʻengata: kuo ke fakafiefia lahi ʻaupito ia ʻaki ho fofonga.
7 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.
He ʻoku falala ʻae tuʻi kia Sihova, pea ko e meʻa ʻi he ʻaloʻofa ʻoe Fungani Māʻolunga ʻe ʻikai ueʻi ia.
8 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.
ʻE ʻilo ʻe ho nima ʻa ho ngaahi fili kotoa pē: pea ʻe ʻilo ʻe ho nima toʻomataʻu ʻakinautolu ʻoku fehiʻa kiate koe.
9 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.
Te ke ngaohi ʻakinautolu ke hangē ko e ngotoʻumu vela ʻi he ʻaho ʻo hoʻo tuputāmaki: ʻe fakaʻauha ʻakinautolu ʻe Sihova ʻi hono houhau, ʻe keina ʻo ʻosi ʻakinautolu ʻe he afi.
10 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,
Te ke fakaʻauha honau fua mei he fonua, mo honau hako mei he ngaahi fānau ʻae tangata.
11 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.
He naʻa nau tokanga ke fai kovi kiate koe: naʻa nau fakatupu ʻae mahalo kovi, ʻaia naʻe ʻikai te nau faʻa fai.
12 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich.
Ko ia te ke fai ke fulituʻa ʻakinautolu, ʻoka ke ka ʻai ʻae ngaahi ngahau ki he uka ki he mata ʻokinautolu.
13 Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.
Ke ke māʻolunga, ʻE Sihova, ʻi he mālohi ʻoʻou: ko ia te mau hiva mo fakamālō ai ki hoʻo māfimafi.
