Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Por qué se enfurecen las naciones, ¿y los pueblos traman una cosa vana?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Los reyes de la tierra toman posición, y los gobernantes se aconsejan entre sí, contra Yahvé y contra su Ungido, diciendo,

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

“Rompamos sus vínculos, y arrojar sus cuerdas de nosotros”.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

El que está sentado en los cielos se reirá. El Señor se burlará de ellos.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Entonces les hablará en su ira, y aterrorizarlos en su ira:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

“Pero he puesto a mi Rey en mi santo monte de Sión”.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Voy a contar el decreto: Yahvé me dijo: “Tú eres mi hijo. Hoy me he convertido en tu padre.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Pídeme y te daré las naciones como herencia, los confines de la tierra para su posesión.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Los romperás con una vara de hierro. Los harás pedazos como una vasija de alfarero”.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Ahora, pues, sed sabios, reyes. Instrúyanse, jueces de la tierra.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Sirve a Yahvé con temor, y se regocija con el temblor.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Dad un homenaje sincero al Hijo, no sea que se enfade y perezcáis en el camino, porque su ira pronto se encenderá. Dichosos los que se refugian en él.