Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

¿Por qué se amotinan las gentes, y las naciones traman vanos proyectos?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Se han levantado los reyes de la tierra, y a una se confabulan los príncipes contra Yahvé y contra su Ungido.

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

“Rompamos (dicen) sus coyundas, y arrojemos lejos de nosotros sus ataduras.”

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

El que habita en los cielos ríe, el Señor se burla de ellos.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

A su tiempo les hablará en su ira, y en su indignación los aterrará:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

“Pues bien, soy Yo quien he constituido a mi Rey sobre Sión, mi santo monte.”

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

¡Yo promulgaré ese decreto de Yahvé! Él me ha dicho: “Tú eres mi Hijo, Yo mismo te he engendrado en este día.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Pídeme y te daré en herencia las naciones, y en posesión tuya los confines de la tierra,

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Con cetro de hierro los gobernarás, los harás pedazos como a un vaso de alfarero.”

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Ahora, pues, oh reyes, comprended, instruíos, vosotros que gobernáis la tierra.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Sed siervos de Yahvé con temor y alabadle, temblando, besad sus pies,

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

antes que se irrite y vosotros erréis el camino, pues su ira se encenderá pronto. ¡Dichoso quien haya hecho de Él su refugio!