Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Ndudzi dzinoitireiko bope? Uye vanhu vanofungireiko zvisina maturo?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Madzimambo enyika azvigadzirira uye vabati vanoungana pamwe chete kuti vazorwa naJehovha, uye kuti vazorwisa Muzodziwa Wake.

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Vanoti, “Ngatidamburei ngetani dzavo, tigorasa mabote avo.”

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

Iye agere pachigaro choushe chokudenga anoseka; Ishe anovadadira.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Ipapo anovatuka mukutsamwa kwake uye anovavhundutsa muhasha dzake, achiti,

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

“Ndakagadza Mambo wangu paZioni, gomo rangu dzvene.”

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Ndichaparidza chirevo chaJehovha, ndichiti: Iye akati kwandiri, “Ndiwe Mwanakomana wangu; nhasi ndava Baba vako.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Kumbira kwandiri, uye ndichaita kuti ndudzi dzive nhaka yako, migumo yenyika ive yako.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Uchavatonga netsvimbo yesimbi; uchavaputsa kuita zvimedu zvimedu sehari.”

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Naizvozvo, imi madzimambo, ngwarai; munyeverwe, imi vabati venyika.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Shumirai Jehovha nokutya, uye mufare nokudedera.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Tsvodai Mwanakomana, kuti arege kutsamwa mukazoparadzwa munzira yenyu, nokuti hasha dzake dzingakurumidza kumuka. Vakaropafadzwa vose vanovanda maari.