< Žalmy 2 >

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
Por que as nações se rebelam, e os povos planejam em vão?
2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Os reis da terra se levantam, e os governantes tomam conselhos reunidos contra o SENHOR, e contra seu Ungido, [dizendo]:
3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
Rompamos as correntes deles, e lancemos fora de nós as cordas deles.
4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
Aquele que está sentado nos céus rirá; o Senhor zombará deles.
5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
Então ele lhes falará em sua ira; em seu furor ele os assombrará, [dizendo]:
6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
E eu ungi a meu Rei sobre Sião, o monte de minha santidade.
7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
E eu declararei o decreto do SENHOR: Ele me disse: Tu és meu Filho; eu hoje te gerei.
8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Pede-me, e eu te darei as nações [por] herança, e [por] tua propriedade os confins da terra.
9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
Com cetro de ferro tu as quebrarás; como vaso de oleiro tu as despedaçarás;
10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
Portanto agora, reis, sede prudentes; vós, juízes da terra, deixai serdes instruídos.
11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
Servi ao SENHOR com temor; e alegrai-vos com tremor.
12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
Beijai ao Filho, para que ele não se ire, e pereçais [no] caminho; porque em breve a ira dele se acenderá. Bem-aventurados [são] todos os que nele confiam.

< Žalmy 2 >