Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Why have nations tumultuously assembled? And do peoples meditate vanity?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Station themselves do kings of the earth, And princes have been united together, Against Jehovah, and against His Messiah:

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

'Let us draw off Their cords, And cast from us Their thick bands.'

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

He who is sitting in the heavens doth laugh, The Lord doth mock at them.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Then doth He speak unto them in His anger, And in His wrath He doth trouble them:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

'And I — I have anointed My King, Upon Zion — My holy hill.'

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

I declare concerning a statute: Jehovah said unto me, 'My Son Thou [art], I to-day have brought thee forth.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Ask of Me and I give nations — thy inheritance, And thy possession — the ends of earth.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Thou dost rule them with a sceptre of iron, As a vessel of a potter Thou dost crush them.'

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

And now, O kings, act wisely, Be instructed, O judges of earth,

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Serve ye Jehovah with fear, And rejoice with trembling.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Kiss the Chosen One, lest He be angry, And ye lose the way, When His anger burneth but a little, O the happiness of all trusting in Him!