Žalmy 19
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.
Os céus declararam a glória de Deus e o firmamento anuncia a obra das suas mãos.
2 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.
Um dia faz declaração a outro dia, e uma noite mostra sabedoria a outra noite.
3 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.
Não há linguagem nem fala onde se não ouçam as suas vozes.
4 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.
A sua linha se estende por toda a terra, e as suas palavras até ao fim do mundo. neles pôs uma tenda para o sol,
5 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.
O qual é como um noivo que sai do seu tálamo, e se alegra como um herói, a correr o seu caminho.
6 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.
A sua saída é desde uma extremidade dos céus, e o seu curso até às outras extremidades deles, e nada se esconde ao seu calor.
7 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.
A lei do Senhor é perfeita, e refrigera a alma: o testemunho do Senhor é fiel, e dá sabedoria aos símplices.
8 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.
Os preceitos do Senhor são retos e alegram o coração: o mandamento do Senhor é puro, e alumia os olhos
9 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.
O temor do Senhor é limpo, e permanece eternamente: os juízos do Senhor são verdadeiros e justos juntamente.
10 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.
Mais desejáveis são do que o ouro, sim, do que muito ouro fino; e mais doces do que o mel e o licor dos favos.
11 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.
Também por eles é admoestado o teu servo; e em os guardar há grande recompensa.
12 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.
Quem pode entender os seus erros? expurga-me tu dos que me são ocultos.
13 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého.
Também das soberbas guarda o teu servo, para que se não assenhoreiem de mim: então serei sincero, e ficarei limpo de grande transgressão.
14 Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj.
Sejam agradáveis as palavras da minha boca e a meditação do meu coração perante a tua face, Senhor, Rocha minha e Libertador meu
