Žalmy 19

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

Himnarnir sýna okkur dýrð Guðs. Þeir eru þögull vitnisburður um mikilleik verka hans.

2 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

Dagur og nótt vitna um vísdóm Drottins.

3 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

Hljóðlaust og án orða bera þau boðin um gervalla jörðina.

4 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

Sólin fer sína braut um loftin – einmitt þá sem Drottinn setti henni í upphafi.

5 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

Hnarreist siglir hún yfir hvolfið, geislandi eins og brúður í brúðkaupi eða hlaupari sem hlakkar til að renna sitt skeið.

6 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

Sólin fer um himininn frá austri til vesturs, ekkert fær dulist við geislaflóð hennar og yl.

7 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

Lög Guðs eru fullkomin.

8 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

Þau vernda og auka skilning, gleðja og lýsa.

9 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

Lög Guðs eru eilíf, réttlát og hrein.

10 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

Þau eru dýrmætari en gull. Þau eru sætari en hunang.

11 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

Því að þau vara okkur við hættum og efla velgengni þeirra sem hlýða þeim.

12 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

Hver verður var við syndina sem loðir við hjarta mitt? Hreinsa mig af leyndum syndum.

13 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého.

Forða mér frá vondum mönnum, og stöðva hönd mína að ég geri ekkert ljótt. Sýknaðu mig af syndum mínum svo að ég lifi hreinu lífi.

14 Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj.

Ó, að orðin á vörum mér og hugsanir mínar geðjist þér, þú Guð, klettur minn og frelsari.