Žalmy 19

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

(Til sangmesteren. En salme af David.) Himlen forkynder Guds Ære, Hvælvingen kundgør hans Hænders værk.

2 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

Dag bærer Bud til Dag, Nat lader Nat det vide.

3 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

Uden Ord og uden Tale, uden at Lyden høres,

4 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

når Himlens Røst over Jorden vide, dens Tale til Jorderigs Ende. På Himlen rejste han Solen et Telt;

5 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

som en Brudgom går den ud af sit Kammer, er glad som en Helt ved at løbe sin Bane,

6 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

rinder op ved Himlens ene Rand, og dens Omløb når til den anden. Intet er skjult for dens Glød.

7 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

HERRENs Lov er fuldkommen, kvæger Sjælen, HERRENs Vidnesbyrd holder, gør enfoldig viis,

8 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

HERRENs Forskrifter er rette, glæder Hjertet, HERRENs Bud er purt, giver Øjet Glans,

9 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

HERRENs Frygt er ren, varer evigt, HERRENs Lovbud er Sandhed, rette til Hobe,

10 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

kostelige fremfor Guld, ja fint Guld i Mængde, søde fremfor Honning og Kubens Saft.

11 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

Din Tjener tager og Vare på dem; at holde dem lønner sig rigt.

12 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

Hvo mærker selv, at han fejler? Tilgiv mig lønlige Brøst!

13 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého.

Værn også din Tjener mod frække, ej råde de over mig! Så bliver jeg uden Lyde og fri for svare Synder.

14 Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj.

Lad min Munds Ord være dig til Behag, lad mit Hjertes Tanker nå frem for dit Åsyn, HERRE, min Klippe og min Genløser!