Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
In finem puero Domini David, qui locutus est Domino verba cantici huius, in die, qua eripuit eum Dominus de manu omnium inimicorum eius, et de manu Saul, et dixit: Diligam te Domine fortitudo mea:
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Dominus firmamentum meum, et refugium meum, et liberator meus. Deus meus adiutor meus, et sperabo in eum. Protector meus, et cornu salutis meæ, et susceptor meus.
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Laudans invocabo Dominum: et ab inimicis meis salvus ero.
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Circumdederunt me dolores mortis: et torrentes iniquitatis conturbaverunt me.
Dolores inferni circumdederunt me: præoccupaverunt me laquei mortis. (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
In tribulatione mea invocavi Dominum, et ad Deum meum clamavi: et exaudivit de templo sancto suo vocem meam: et clamor meus in conspectu eius, introivit in aures eius.
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Commota est, et contremuit terra: fundamenta montium conturbata sunt, et commota sun, quoniam iratus est eis.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Ascendit fumus in ira eius: et ignis a facie eius exarsit: carbones succensi sunt ab eo.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Inclinavit cælos, et descendit: et caligo sub pedibus eius.
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
Et ascendit super cherubim, et volavit: volavit super pennas ventorum.
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
Et posuit tenebras latibulum suum, in circuitu eius tabernaculum eius: tenebrosa aqua in nubibus aeris.
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
Præ fulgore in conspectu eius nubes transierunt, grando et carbones ignis.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
Et intonuit de cælo Dominus, et Altissimus dedit vocem suam: grando et carbones ignis.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Et misit sagittas suas, et dissipavit eos: fulgura multiplicavit, et conturbavit eos.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
Et apparuerunt fontes aquarum, et revelata sunt fundamenta orbis terrarum: Ab increpatione tua Domine, ab inspiratione spiritus iræ tuæ.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
Misit de summo, et accepit me: et assumpsit me de aquis multis.
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Eripuit me de inimicis meis fortissimis, et ab his qui oderunt me: quoniam confortati sunt super me.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Prævenerunt me in die afflictionis meæ: et factus est Dominus protector meus.
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
Et eduxit me in latitudinem: salvum me fecit, quoniam voluit me.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
Et retribuet mihi Dominus secundum iustitiam meam, et secundum puritatem manuum mearum retribuet mihi:
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Quia custodivi vias Domini, nec impie gessi a Deo meo.
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
Quoniam omnia iudicia eius in conspectu meo: et iustitias eius non repuli a me.
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
Et ero immaculatus cum eo: et observabo me ab iniquitate mea.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Et retribuet mihi Dominus secundum iustitiam meam: et secundum puritatem manuum mearum in conspectu oculorum eius.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
Cum sancto sanctus eris, et cum viro innocente innocens eris:
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
et cum electo electus eris: et cum perverso perverteris.
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
Quoniam tu populum humilem salvum facies: et oculos superborum humiliabis.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Quoniam tu illuminas lucernam meam Domine: Deus meus illumina tenebras meas.
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
Quoniam in te eripiar a tentatione, et in Deo meo transgrediar murum.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
Deus meus impolluta via eius: eloquia Domini igne examinata: protector est omnium sperantium in se.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Quoniam quis deus præter Dominum? aut quis Deus præter Deum nostrum?
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
Deus qui præcinxit me virtute: et posuit immaculatam viam meam.
33 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
Qui perfecit pedes meos tamquam cervorum, et super excelsa statuens me.
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
Qui docet manus meas ad prælium: et posuisti, ut arcum æreum, brachia mea.
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Et dedisti mihi protectionem salutis tuæ: et dextera tua suscepit me: Et disciplina tua correxit me in finem: et disciplina tua ipsa me docebit.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Dilatasti gressus meos subtus me: et non sunt infirmata vestigia mea:
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Persequar inimicos meos, et comprehendam illos: et non convertar donec deficiant.
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
Confringam illos, nec poterunt stare: cadent subtus pedes meos.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
Et præcinxisti me virtute ad bellum: et supplantasti insurgentes in me subtus me.
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
Et inimicos meos dedisti mihi dorsum, et odientes me disperdidisti.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Clamaverunt, nec erat qui salvos faceret, ad Dominum: nec exaudivit eos.
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Et comminuam eos, ut pulverem ante faciem venti: ut lutum platearum delebo eos.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Eripies me de contradictionibus populi: constitues me in caput Gentium.
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
Populus, quem non cognovi, servivit mihi: in auditu auris obedivit mihi.
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
Filii alieni mentiti sunt mihi, filii alieni inveterati sunt, et claudicaverunt a semitis suis.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Vivit Dominus, et benedictus Deus meus, et exaltetur Deus salutis meæ.
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
Deus qui das vindictas mihi, et subdis populos sub me, liberator meus de inimicis meis iracundis.
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
Et ab insurgentibus in me exaltabis me: a viro iniquo eripies me.
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
Propterea confitebor tibi in nationibus Domine: et nomini tuo psalmum dicam,
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Magnificans salutes regis eius, et faciens misericordiam christo suo David, et semini eius usque in sæculum.
