Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Al maestro del coro. Di Davide, servo del Signore, che rivolse al Signore le parole di questo canto, quando il Signore lo liberò dal potere di tutti i suoi nemici, Ti amo, Signore, mia forza,
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Signore, mia roccia, mia fortezza, mio liberatore; mio Dio, mia rupe, in cui trovo riparo; mio scudo e baluardo, mia potente salvezza.
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Invoco il Signore, degno di lode, e sarò salvato dai miei nemici.
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Mi circondavano flutti di morte, mi travolgevano torrenti impetuosi;
gia mi avvolgevano i lacci degli inferi, gia mi stringevano agguati mortali. (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
Nel mio affanno invocai il Signore, nell'angoscia gridai al mio Dio: dal suo tempio ascoltò la mia voce, al suo orecchio pervenne il mio grido.
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
La terra tremò e si scosse; vacillarono le fondamenta dei monti, si scossero perché egli era sdegnato.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Dalle sue narici saliva fumo, dalla sua bocca un fuoco divorante; da lui sprizzavano carboni ardenti.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Abbassò i cieli e discese, fosca caligine sotto i suoi piedi.
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
Cavalcava un cherubino e volava, si librava sulle ali del vento.
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
Si avvolgeva di tenebre come di velo, acque oscure e dense nubi lo coprivano.
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
Davanti al suo fulgore si dissipavano le nubi con grandine e carboni ardenti.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
Il Signore tuonò dal cielo, l'Altissimo fece udire la sua voce: grandine e carboni ardenti.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Scagliò saette e li disperse, fulminò con folgori e li sconfisse.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
Allora apparve il fondo del mare, si scoprirono le fondamenta del mondo, per la tua minaccia, Signore, per lo spirare del tuo furore.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
Stese la mano dall'alto e mi prese, mi sollevò dalle grandi acque,
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
mi liberò da nemici potenti, da coloro che mi odiavano ed eran più forti di me.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Mi assalirono nel giorno di sventura, ma il Signore fu mio sostegno;
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
mi portò al largo, mi liberò perché mi vuol bene.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
Il Signore mi tratta secondo la mia giustizia, mi ripaga secondo l'innocenza delle mie mani;
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
perché ho custodito le vie del Signore, non ho abbandonato empiamente il mio Dio.
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
I suoi giudizi mi stanno tutti davanti, non ho respinto da me la sua legge;
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
ma integro sono stato con lui e mi sono guardato dalla colpa.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Il Signore mi rende secondo la mia giustizia, secondo l'innocenza delle mie mani davanti ai suoi occhi.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
Con l'uomo buono tu sei buono con l'uomo integro tu sei integro,
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
con l'uomo puro tu sei puro, con il perverso tu sei astuto.
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
Perché tu salvi il popolo degli umili, ma abbassi gli occhi dei superbi.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Tu, Signore, sei luce alla mia lampada; il mio Dio rischiara le mie tenebre.
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
Con te mi lancerò contro le schiere, con il mio Dio scavalcherò le mura.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
La via di Dio è diritta, la parola del Signore è provata al fuoco; egli è scudo per chi in lui si rifugia.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Infatti, chi è Dio, se non il Signore? O chi è rupe, se non il nostro Dio?
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
Il Dio che mi ha cinto di vigore e ha reso integro il mio cammino;
33 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
mi ha dato agilità come di cerve, sulle alture mi ha fatto stare saldo;
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
ha addestrato le mie mani alla battaglia, le mie braccia a tender l'arco di bronzo.
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Tu mi hai dato il tuo scudo di salvezza, la tua destra mi ha sostenuto, la tua bontà mi ha fatto crescere.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Hai spianato la via ai miei passi, i miei piedi non hanno vacillato.
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Ho inseguito i miei nemici e li ho raggiunti, non sono tornato senza averli annientati.
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
Li ho colpiti e non si sono rialzati, sono caduti sotto i miei piedi.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
Tu mi hai cinto di forza per la guerra, hai piegato sotto di me gli avversari.
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
Dei nemici mi hai mostrato le spalle, hai disperso quanti mi odiavano.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Hanno gridato e nessuno li ha salvati, al Signore, ma non ha risposto.
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Come polvere al vento li ho dispersi, calpestati come fango delle strade.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Mi hai scampato dal popolo in rivolta, mi hai posto a capo delle nazioni. Un popolo che non conoscevo mi ha servito;
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
all'udirmi, subito mi obbedivano, stranieri cercavano il mio favore,
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
impallidivano uomini stranieri e uscivano tremanti dai loro nascondigli.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Viva il Signore e benedetta la mia rupe, sia esaltato il Dio della mia salvezza.
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
Dio, tu mi accordi la rivincita e sottometti i popoli al mio giogo,
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
mi scampi dai nemici furenti, dei miei avversari mi fai trionfare e mi liberi dall'uomo violento.
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
Per questo, Signore, ti loderò tra i popoli e canterò inni di gioia al tuo nome.
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Egli concede al suo re grandi vittorie, si mostra fedele al suo consacrato, a Davide e alla sua discendenza per sempre.
