Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Au chef des chantres. Du serviteur de l’Éternel, de David, qui adressa à l’Éternel les paroles de ce cantique, lorsque l’Éternel l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül. Il dit: Je t’aime, ô Éternel, ma force!
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Éternel, mon rocher, ma forteresse, mon libérateur! Mon Dieu, mon rocher, où je trouve un abri! Mon bouclier, la force qui me sauve, ma haute retraite!
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Je m’écrie: Loué soit l’Éternel! Et je suis délivré de mes ennemis.
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Les liens de la mort m’avaient environné, Et les torrents de la destruction m’avaient épouvanté;
Les liens du sépulcre m’avaient entouré, Les filets de la mort m’avaient surpris. (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
Dans ma détresse, j’ai invoqué l’Éternel, J’ai crié à mon Dieu; De son palais, il a entendu ma voix, Et mon cri est parvenu devant lui à ses oreilles.
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
La terre fut ébranlée et trembla, Les fondements des montagnes frémirent, Et ils furent ébranlés, parce qu’il était irrité.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Il s’élevait de la fumée dans ses narines, Et un feu dévorant sortait de sa bouche: Il en jaillissait des charbons embrasés.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Il abaissa les cieux, et il descendit: Il y avait une épaisse nuée sous ses pieds.
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
Il était monté sur un chérubin, et il volait, Il planait sur les ailes du vent.
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
Il faisait des ténèbres sa retraite, sa tente autour de lui, Il était enveloppé des eaux obscures et de sombres nuages.
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
De la splendeur qui le précédait s’échappaient les nuées, Lançant de la grêle et des charbons de feu.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
L’Éternel tonna dans les cieux, Le Très-Haut fit retentir sa voix, Avec la grêle et les charbons de feu.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Il lança ses flèches et dispersa mes ennemis, Il multiplia les coups de la foudre et les mit en déroute.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
Le lit des eaux apparut, Les fondements du monde furent découverts, Par ta menace, ô Éternel! Par le bruit du souffle de tes narines.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
Il étendit sa main d’en haut, il me saisit, Il me retira des grandes eaux;
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Il me délivra de mon adversaire puissant, De mes ennemis qui étaient plus forts que moi.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Ils m’avaient surpris au jour de ma détresse; Mais l’Éternel fut mon appui.
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
Il m’a mis au large, Il m’a sauvé, parce qu’il m’aime.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
L’Éternel m’a traité selon ma droiture, Il m’a rendu selon la pureté de mes mains;
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Car j’ai observé les voies de l’Éternel, Et je n’ai point été coupable envers mon Dieu.
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
Toutes ses ordonnances ont été devant moi, Et je ne me suis point écarté de ses lois.
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
J’ai été sans reproche envers lui, Et je me suis tenu en garde contre mon iniquité.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Aussi l’Éternel m’a rendu selon ma droiture, Selon la pureté de mes mains devant ses yeux.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
Avec celui qui est bon tu te montres bon, Avec l’homme droit tu agis selon la droiture,
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Avec celui qui est pur tu te montres pur, Et avec le pervers tu agis selon sa perversité.
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
Tu sauves le peuple qui s’humilie, Et tu abaisses les regards hautains.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Oui, tu fais briller ma lumière; L’Éternel, mon Dieu, éclaire mes ténèbres.
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
Avec toi je me précipite sur une troupe en armes, Avec mon Dieu je franchis une muraille.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
Les voies de Dieu sont parfaites, La parole de l’Éternel est éprouvée; Il est un bouclier pour tous ceux qui se confient en lui.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Car qui est Dieu, si ce n’est l’Éternel; Et qui est un rocher, si ce n’est notre Dieu?
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
C’est Dieu qui me ceint de force, Et qui me conduit dans la voie droite.
33 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
Il rend mes pieds semblables à ceux des biches, Et il me place sur mes lieux élevés.
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
Il exerce mes mains au combat, Et mes bras tendent l’arc d’airain.
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Tu me donnes le bouclier de ton salut, Ta droite me soutient, Et je deviens grand par ta bonté.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Tu élargis le chemin sous mes pas, Et mes pieds ne chancellent point.
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Je poursuis mes ennemis, je les atteins, Et je ne reviens pas avant de les avoir anéantis.
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
Je les brise, et ils ne peuvent se relever; Ils tombent sous mes pieds.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
Tu me ceins de force pour le combat, Tu fais plier sous moi mes adversaires.
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
Tu fais tourner le dos à mes ennemis devant moi, Et j’extermine ceux qui me haïssent.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Ils crient, et personne pour les sauver! Ils crient à l’Éternel, et il ne leur répond pas!
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Je les broie comme la poussière qu’emporte le vent, Je les foule comme la boue des rues.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Tu me délivres des dissensions du peuple; Tu me mets à la tête des nations; Un peuple que je ne connaissais pas m’est asservi.
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
Ils m’obéissent au premier ordre, Les fils de l’étranger me flattent;
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
Les fils de l’étranger sont en défaillance, Ils tremblent hors de leurs forteresses.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Vive l’Éternel, et béni soit mon rocher! Que le Dieu de mon salut soit exalté,
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
Le Dieu qui est mon vengeur, Qui m’assujettit les peuples,
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
Qui me délivre de mes ennemis! Tu m’élèves au-dessus de mes adversaires, Tu me sauves de l’homme violent.
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
C’est pourquoi je te louerai parmi les nations, ô Éternel! Et je chanterai à la gloire de ton nom.
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Il accorde de grandes délivrances à son roi, Et il fait miséricorde à son oint, A David, et à sa postérité, pour toujours.
