Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Učitelju zbora. Od Jahvina sluge Davida koji Jahvi ispjeva ovu pjesmu u onaj dan kad ga Jahve oslobodi iz ruku neprijatelja Ljubim te, Jahve, kreposti moja!
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Jahve, hridino moja, utvrdo moja spase moj; Bože moj, pećino moja kojoj se utječem, štite moj, snago spasenja moga, tvrđavo moja!
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Zazvat ću Jahvu, hvale predostojna, i od dušmana bit ću izbavljen.
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Valovi smrti okružiše mene, prestraviše me bujice pogubne.
Užad Podzemlja sputiše me, smrtonosne zamke padoše na me: (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
u nevolji zazvah Jahvu i Bogu svome zavapih. Iz svog Hrama zov mi začu, i vapaj moj mu do ušiju doprije.
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
I zemlja se potrese i uzdrhta, uzdrmaše se temelji gora, pokrenuše se, jer On gnjevom planu.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Iz nosnica mu dim se diže, iz usta mu oganj liznu, ugljevlje živo od njega plamsa.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
On nagnu nebesa i siđe, pod nogama oblaci mu mračni.
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
Na keruba stade i poletje; na krilima vjetra zaplovi.
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
Ogrnu se mrakom kao koprenom, prekri se tamnim vodama i oblacima tmastim,
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
od blijeska pred licem njegovim užga se ugljevlje plameno.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
Jahve s neba zagrmje, Svevišnjega glas se ori.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Odape strijele i dušmane rasu, izbaci munje i na zemlju ih obori.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
Morska se dna pokazaše, i temelji svijeta postaše goli od strašne prijetnje Jahvine, od olujna daha gnjeva njegova.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
On pruži s neba ruku i mene prihvati, iz silnih voda on me izbavi.
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Od protivnika moćnog mene oslobodi, od dušmana mojih jačih od mene.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Navališe na me u dan zlosretni, ali me Jahve zaštiti,
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
na polje prostrano izvede me, spasi me jer sam mu mio.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
Po pravednosti mojoj Jahve mi uzvrati, po čistoći ruku mojih on me nagradi,
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
jer čuvah putove Jahvine, od Boga se svoga ne udaljih.
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
Odredbe njegove sve su mi pred očima, zapovijedi njegove nisam odbacio,
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
do srži odan njemu sam bio, čuvam se grijeha svakoga.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Jahve mi po pravdi mojoj vrati, čistoću ruku mojih vidje.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
S prijateljem ti si prijatelj, poštenu poštenjem uzvraćaš.
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
S čovjekom čistim ti si čist, a lukavca izigravaš,
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
jer narodu poniženu spasenje donosiš, a ponižavaš oči ohole.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Jahve, ti moju svjetiljku užižeš, Bože, tminu moju obasjavaš:
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
s tobom udaram na čete dušmanske, s Bogom svojim preskačem zidine.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
Savršeni su puti Gospodnji, i riječ je Božja ognjem kušana. On, samo on, štit je svima koji se k njemu utječu.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Jer tko je Bog osim Jahve? Tko li je hridina osim Boga našega?
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
Taj Bog me snagom opasuje, stere mi put besprijekoran,
33 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
noge mi dade brze k'o u košute i postavi me na visine čvrste,
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
ruke mi za borbu uvježba i mišice da luk mjedeni napinju.
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Daješ mi štit svoj koji spasava, tvoja me desnica drži, tvoja me brižljivost uzvisi.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Pouzdanje daješ mom koraku, i noge mi više ne posrću.
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Pognah svoje dušmane i dostigoh, i ne vratih se dok ih ne uništih.
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
Obaram ih, ne mogu se dići, padaju, pod nogama mi leže.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
Ti me opasa snagom za borbu, a protivnike moje meni podloži.
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
Ti dušmane moje u bijeg natjera, i rasprših one koji su me mrzili.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Vapiju u pomoć - nikog da pomogne; vapiju Jahvi - ne odaziva se.
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Smrvih ih kao prah na vjetru, zgazih ih k'o blato na putu.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Ti me izbavi od bune u mom narodu, postavi me glavarom pogana, puk koji ne poznavah služi mi.
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
Svaki moj šapat pokorno on sluša, sinovi tuđinci meni laskaju;
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
sinovi tuđinski gube srčanost, izlaze dršćuć' iz svojih utvrda.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Živio Jahve! Blagoslovljena hridina moja! Neka se uzvisi Bog, spasenje moje!
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
Bog koji mi daje osvetu i narode meni pokorava.
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
Od dušmana me mojih izbavljaš i nad protivnike me moje izdižeš, ti mene od čovjeka silnika spasavaš.
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
Zato te slavim, Jahve, među pucima i psalam pjevam tvome Imenu:
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
umnožio si pobjede kralju svojemu, pomazaniku svome milost si iskazao, Davidu i potomstvu njegovu navijeke.
