Žalmy 17
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
Prière de David. Éternel, écoute la justice, prête l'oreille à ma plainte, entends, quand je te prie d'une bouche sans feinte!
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Que ma cause paraisse devant toi: tes yeux discernent la droiture.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Sonde mon cœur, visite-moi la nuit; éprouve-moi, tu ne trouveras rien; ma pensée ne va pas plus loin que ma parole.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
En face des œuvres des hommes, aidé de ta parole, j'évitai les sentiers des pervers.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Maintiens mes pas dans tes ornières, afin que mes pieds ne bronchent pas!
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
Je t'invoque, car tu m'exauceras, ô Dieu! penche vers moi ton oreille, écoute mon discours!
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Signale ta bonté, toi qui de ta droite, sauves le fidèle de ceux qui l'assaillent!
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Garde-moi, comme la prunelle chère à ton œil, et me cache à l'ombre de tes ailes,
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
contre les impies qui m'attaquent, contre les mortels ennemis qui m'enveloppent.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
Ils ont fermé leur cœur endurci, et ils tiennent de leur bouche des propos altiers.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
A tous nos pas maintenant ils nous assiègent, de leurs yeux ils visent à nous terrasser;
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
pareils au lion avide d'une proie, au jeune lion tapi en embuscade.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Lève-toi, Éternel, préviens-les, terrasse-les! Sauve-moi par ton épée des méchants,
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
par ta main, Éternel, des hommes, des hommes de ce monde! Ils ont leur lot dans la vie, et tu remplis leur sein de trésors: leurs fils s'en rassasient, et laissent leur superflu à leurs enfants.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
Mais pour moi, la justice me fera voir ta face, et, à mon réveil, je me rassasierai de ton image.
