Žalmy 17
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
Prière de David. Yahweh, entends la justice, écoute mon cri; prête l'oreille à ma prière, qui n'est pas proférée par des lèvres trompeuses.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Que mon jugement sorte de ta face, que tes yeux regardent l'équité!
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Tu as éprouvé mon cœur, tu l'as visité la nuit, tu m'as mis dans le creuset: tu ne trouves rien. Avec ma pensée ma bouche n'est pas en désaccord.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Quant aux actions de l'homme, fidèle à la parole de tes lèvres, j'ai pris garde aux voies des violents.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Mes pas se sont attachés à tes sentiers, et mes pieds n'ont pas chancelé.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
Je t'invoque, car tu m'exauces, ô Dieu; incline vers moi ton oreille, écoute ma prière.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Signale ta bonté, toi qui sauves ceux qui se réfugient dans ta droite contre leurs adversaires.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Garde-moi comme la prunelle de l'œil; à l'ombre de tes ailes mets-moi à couvert;
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
des impies qui me persécutent, des ennemis mortels qui m'entourent.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
Ils ferment leurs entrailles à la pitié, ils ont à la bouche des paroles hautaines.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
Ils sont sur nos pas, ils nous entourent, ils nous épient pour nous renverser par terre.
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
Ils ressemblent au lion avide de dévorer, au lionceau campé dans son fourré.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Lève-toi, Yahweh, marche à sa rencontre, terrasse-le, délivre mon âme du méchant par ton glaive,
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
des hommes par ta main, de ces hommes du siècle dont la part est dans la vie présente, dont tu remplis le ventre de tes trésors, qui sont rassasiés de fils, et laissent leur superflu à leurs petits-fils.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
Pour moi, dans mon innocence je contemplerai ta face; à mon réveil, je me rassasierai de ton image.
