Žalmy 17
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
A Prayer of David. Hear, O Jehovah, righteousness, attend my cry, Give ear [to] my prayer, without lips of deceit.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
From before thee my judgment doth go out; Thine eyes do see uprightly.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Thou hast proved my heart, Thou hast inspected by night, Thou hast tried me, Thou findest nothing; My thoughts pass not over my mouth.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
As to doings of man, Through a word of Thy lips I have observed The paths of a destroyer;
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
To uphold my goings in Thy paths, My steps have not slidden.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I — I called Thee, for Thou dost answer me, O God, incline Thine ear to me, hear my speech.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Separate wonderfully Thy kindness, O Saviour of the confiding, By Thy right hand, from withstanders.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Keep me as the apple, the daughter of the eye; In shadow of Thy wings thou dost hide me.
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the face of the wicked who spoiled me. Mine enemies in soul go round against me.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
Their fat they have closed up, Their mouths have spoken with pride:
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
'Our steps now have compassed [him];' Their eyes they set to turn aside in the land.
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
His likeness as a lion desirous to tear, As a young lion dwelling in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Arise, O Jehovah, go before his face, Cause him to bend. Deliver my soul from the wicked, Thy sword,
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men, Thy hand, O Jehovah, From men of the world, their portion [is] in life, And [with] Thy hidden things Thou fillest their belly, They are satisfied [with] sons; And have left their abundance to their sucklings.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
I — in righteousness, I see Thy face; I am satisfied, in awaking, [with] Thy form!
