Žalmy 17
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
A Prayer of David. Hear the right, O LORD, attend to my cry, give ear to my prayer, [that goeth] not out of feigned lips.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Let my sentence come forth from thy presence; let thy eyes behold the things that are equal.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Thou hast proved my heart; thou hast visited [me] in the night; thou hast tried me, [and] shalt find nothing; I have purposed [that] my mouth shall not transgress.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Concerning the works of men, by the word of thy lips I have kept [me from] the paths of the destroyer.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Uphold my goings in thy paths, [that] my footsteps slip not.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I have called upon thee, for thou wilt hear me, O God: incline thy ear to me, [and hear] my speech.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Show thy wonderful loving-kindness, O thou that savest by thy right hand them who put their trust [in thee] from those that rise up [against them].
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Keep me as the apple of the eye, hide me under the shade of thy wings.
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the wicked that oppress me, [from] my deadly enemies, [who] encompass me,
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
They are inclosed in their own fat: with their mouth they speak proudly.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
They have now compassed us in our steps: they have set their eyes bowing down to the earth;
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
Like as a lion [that] is greedy of his prey, and as it were a young lion lurking in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Arise, O LORD disappoint him, cast him down: deliver my soul from the wicked, [who is] thy sword:
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men [who are] thy hand, O LORD, from men of the world, [who have] their portion in [this] life, and whose belly thou fillest with thy hid [treasure]: they are full of children, and leave the rest of their [substance] to their babes.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
As for me, I shall behold thy face in righteousness: I shall be satisfied, when I awake, with thy likeness.
