Žalmy 17
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
HEAR the right, O Lord, attend unto my cry, give ear unto my prayer, that goeth not out of feigned lips.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Let my sentence come forth from thy presence; let thine eyes behold the things that are equal.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Thou hast proved mine heart; thou hast visited me in the night; thou hast tried me, and shalt find nothing; I am purposed that my mouth shall not transgress.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Concerning the works of men, by the word of thy lips I have kept me from the paths of the destroyer.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Hold up my goings in thy paths, that my footsteps slip not.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I have called upon thee, for thou wilt hear me, O God: incline thine ear unto me, and hear my speech.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Shew thy marvellous lovingkindness, O thou that savest by thy right hand them which put their trust in thee from those that rise up against them.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Keep me as the apple of the eye, hide me under the shadow of thy wings,
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the wicked that oppress me, from my deadly enemies, who compass me about.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
They are inclosed in their own fat: with their mouth they speak proudly.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
They have now compassed us in our steps: they have set their eyes bowing down to the earth;
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
Like as a lion that is greedy of his prey, and as it were a young lion lurking in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Arise, O Lord, disappoint him, cast him down: deliver my soul from the wicked, which is thy sword:
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men which are thy hand, O Lord, from men of the world, which have their portion in this life, and whose belly thou fillest with thy hid treasure: they are full of children, and leave the rest of their substance to their babes.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
As for me, I will behold thy face in righteousness: I shall be satisfied, when I awake, with thy likeness.
