< Žalmy 17 >

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
The prayer of Dauid. Heare the right, O Lord, consider my crye: hearken vnto my prayer of lips vnfained.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Let my sentence come forth from thy presence, and let thine eyes beholde equitie.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Thou hast prooued and visited mine heart in the night: thou hast tryed me, and foundest nothing: for I was purposed that my mouth should not offend.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Concerning the workes of men, by the wordes of thy lips I kept mee from the paths of the cruell man.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Stay my steps in thy paths, that my feete doe not slide.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I haue called vpon thee: surely thou wilt heare me, O God: incline thine eare to me, and hearken vnto my wordes.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Shewe thy marueilous mercies, thou that art the Sauiour of them that trust in thee, from such as resist thy right hand.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Keepe me as the apple of the eye: hide me vnder the shadowe of thy wings,
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the wicked that oppresse mee, from mine enemies, which compasse me round about for my soule.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
They are inclosed in their owne fat, and they haue spoken proudely with their mouth.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
They haue compassed vs now in our steps: they haue set their eyes to bring downe to the ground:
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
Like as a lyon that is greedy of pray, and as it were a lyons whelp lurking in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Vp Lord, disappoint him: cast him downe: deliuer my soule from the wicked with thy sworde,
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men by thine hand, O Lord, from men of the world, who haue their portion in this life, whose bellies thou fillest with thine hid treasure: their children haue ynough, and leaue the rest of their substance for their children.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
But I will beholde thy face in righteousnes, and when I awake, I shalbe satisfied with thine image.

< Žalmy 17 >