Žalmy 16
1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
Varuj me, oh Bog, kajti vate polagam svoje trdno upanje.
2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
O moja duša, Gospodu si rekla: »Ti si moj Gospod. Moja dobrota se ne razteza do tebe,
3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
temveč k svetim, ki so na zemlji in k odličnim, v katerih je vse moje zadovoljstvo.«
4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Njihove bridkosti se bodo pomnožile, ki hitijo za drugim bogom. Njihovih krvavih pitnih daritev ne bom daroval niti njihovih imen ne bom jemal na svoje ustnice.
5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
Gospod je delež moje dediščine in moje skodelice. Ti ohranjaš mojo usodo.
6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
Vrvice so mi padle na prijetnih krajih; da, lepo dediščino imam.
7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
Blagoslavljal bom Gospoda, ki mi je dal nasvet. Moja notranjost me prav tako poučuje v nočnih obdobjih.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
Vedno sem pred seboj postavljal Gospoda; ker je pri moji desnici, ne bom omajan.
9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Zato je moje srce veselo in moja slava se razveseljuje; tudi moje meso bo počivalo v upanju.
Kajti moje duše ne boš pustil v peklu niti ne boš trpel, da bi tvoj Sveti videl trohnobo. (Sheol h7585)
11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
Pokazal mi boš stezo življenja. V tvoji prisotnosti je polnost radosti, pri tvoji desnici so zadovoljstva na vékomaj.
