< Žalmy 16 >

1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
En gyllen sang av David. Bevar mig, Gud! for jeg tar min tilflukt til dig.
2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
Jeg sier til Herren: Du er min Herre; jeg har intet gode utenfor dig -
3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
idet jeg holder mig til de hellige som er i landet, og de herlige i hvem jeg har all min lyst.
4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Mange sorger skal de ha som kjøper sig andre; jeg vil ikke utgyde deres drikkoffere av blod og ikke ta deres navn på mine leber.
5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
Herren er min tilfalne del og mitt beger; du gjør min lodd herlig.
6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
En lodd er tilfalt mig som er liflig, og en arv som behager mig.
7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
Jeg vil love Herren, som gav mig råd; også om nettene minner mine nyrer mig om det.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
Jeg setter alltid Herren for mig; for han er ved min høire hånd, jeg skal ikke rokkes.
9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Derfor gleder mitt hjerte sig, og min ære fryder sig; også mitt kjød skal bo i trygghet.
10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. (Sheol h7585)
For du skal ikke overlate min sjel til dødsriket, du skal ikke la din hellige se forråtnelse. (Sheol h7585)
11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
Du skal kunngjøre mig livets vei; gledes fylde er for ditt åsyn, livsalighet ved din høire hånd evindelig.

< Žalmy 16 >