< Žalmy 16 >
1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
Dāvida sirds dziesma. Pasargi mani, ak Dievs! jo es paļaujos uz Tevi.
2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
Es saku uz To Kungu: Tu esi Tas Kungs, bez Tevis man labuma nav.
3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
Pie tiem svētiem, kas virs zemes, un tiem godīgiem ir viss mans labais prāts.
4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Tiem, kas pieņem citu dievu, būs lielas sāpes; es neupurēšu viņu asiņu dzeramos upurus, un neņemšu savā mutē viņu vārdu.
5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
Tas Kungs ir mana tiesa un mana daļa, Tu glabā manu mantas tiesu.
6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
Man daļa tikusi jaukā vietā, tiešām, man ir nākusi skaista manta.
7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
Es slavēšu To Kungu, kas man dod padomu, pat naktī mana sirds mani pamāca.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
Es turu To Kungu bez mitēšanās savā priekšā, jo Viņš man ir pa labai rokai, - es nešaubīšos.
9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Tādēļ mana sirds priecājās, un mans gods līksmojās, un pat mana miesa dzīvos droši.
10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. (Sheol )
Jo Tu manu dvēseli nepametīsi kapā, Savam Svētam Tu neliksi redzēt satrūdēšanu. (Sheol )
11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
Tu man dari zināmu dzīvības ceļu, priekš Tava vaiga ir līksmošanās pilnība, un prieks un jaukums pie Tavas labās rokas mūžīgi.