Žalmy 16
1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
En Miktam af David. Vogt mig, Gud, thi jeg lider paa dig!
2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
Jeg siger til HERREN: »Du er min Herre; jeg har ikke andet Gode end dig.
3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
De hellige, som er i Landet, de er de herlige, hvem al min Hu staar til.«
4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Mange Kvaler rammer dem, som vælger en anden Gud; deres Blodofre vil jeg ikke udgyde, ej tage deres Navn i min Mund.
5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
HERREN er min tilmaalte Del og mit Bæger. Du holder min Arvelod i Hævd.
6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
Snorene faldt mig paa liflige Steder, ja, en dejlig Arvelod tilfaldt mig.
7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
Jeg vil prise HERREN, der gav mig Raad, mine Nyrer maner mig, selv om Natten.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
Jeg har altid HERREN for Øje, han er ved min højre, jeg rokkes ikke.
9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Derfor glædes mit Hjerte, min Ære jubler, endogsaa mit Kød skal bo i Tryghed.
Thi Dødsriget giver du ikke min Sjæl, lader ikke din hellige skue Graven. (Sheol h7585)
11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
Du lærer mig Livets Vej; man mættes af Glæde for dit Aasyn, Livsalighed er i din højre for evigt.
