Žalmy 147
1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Hallelujah! Denn es ist gut Psalmen zu singen unserem Gott, denn es ist lieblich; ziemend ist Lob.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Jehovah baut Jerusalem, Er faßt zusammen die Verstoßenen Israels.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Er heilt, die gebrochenen Herzens sind, und verbindet ihre Schmerzen.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Der Sterne Zahl berechnet Er, sie alle nennt Er mit Namen.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Groß ist unser Herr und hat viel Kraft, und unermeßlich ist Seine Einsicht.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Jehovah läßt feststehen die Elenden, Er erniedrigt die Ungerechten bis zur Erde.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Singet Jehovah zu mit Bekennen, singet Psalmen unserem Gott zur Harfe!
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Die Himmel deckt Er mit dichten Wolken, Regen bereitet Er der Erde, läßt auf den Bergen Gras sprossen.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Er gibt dem Vieh seine Nahrung den jungen Raben, die Ihn anrufen.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Er hat nicht Lust an Rosses Macht, noch an des Mannes Beinen Wohlgefallen.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Jehovah hat Wohlgefallen an denen, die Ihn fürchten, die auf Seine Barmherzigkeit warten.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Preise Jehovah, o Jerusalem, lobe deinen Gott, o Zion.
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Weil Er die Riegel deiner Tore stark gemacht, gesegnet deine Söhne in deiner Mitte.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Der deiner Grenze Frieden setzt, dich mit des Weizens Fett sättigt.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Der auf die Erde sendet Seine Rede, so daß in Eile läuft dahin Sein Wort.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Der Schnee wie Wolle gibt, wie Asche den Reif ausstreut.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Der Sein Eis wie Brocken wirft. Vor Seinem Froste, wer kann stehen?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Er sendet Sein Wort und schmelzt sie, läßt wehen Seinen Wind; es rieseln die Wasser.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Jakob sagt Er an Sein Wort, Israel Seine Satzungen und Rechte.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Nicht also tat Er irgendeiner Völkerschaft, und sie kennen die Rechte nicht. Hallelujah!
