Žalmy 147
1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Louez l'Etemel! car il est beau de chanter notre Dieu; c'est une douceur, la louange est séante.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
L'Éternel relève Jérusalem; Il rassemble les bannis d'Israël.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Il guérit ceux dont le cœur est blessé, et Il adoucit leurs douleurs.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Il fixe le nombre des étoiles, et à toutes Il donne leur nom.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Notre Seigneur est grand, sa puissance est immense, et son intelligence sans mesure.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
L'Éternel restaure les affligés, et Il humilie les impies jusques à terre.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Chantez l'Éternel en lui rendant grâces, célébrez notre Dieu avec la harpe!
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Il couvre le ciel de nuages, prépare la pluie pour la terre, fait croître l'herbe sur les montagnes;
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Il donne aux animaux leur pâture, aux petits du corbeau qui appellent.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Ce n'est pas la force du coursier qui lui plaît, ni les jambes du piéton qui lui sont agréables;
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
l'Éternel se complaît dans ceux qui le craignent, dans ceux qui espèrent en sa grâce.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Jérusalem, loue l'Éternel! Célèbre ton Dieu, ô Sion!
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Car Il affermit les verroux de tes Portes, et bénit tes fils dans ton enceinte.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Il met la paix à tes frontières, Il te rassasie de la moelle du froment.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Il envoie ses ordres à la terre, sa parole court avec célérité.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Il fait tomber la pluie, comme de la laine, et Il répand le givre, comme de la cendre.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Il précipite sa glace en parcelles menues; qui pourra tenir devant ses frimas?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Il émet sa parole, et Il les fait fondre, Il fait souffler le vent, et les eaux sont fluides.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Il a révélé sa parole à Jacob, ses statuts et ses lois à Israël.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Il ne l'a pas fait pour tous les peuples, qui de ses lois n'ont point connaissance. Louez l'Éternel!
