Žalmy 147
1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Хвалете Господа; защото е добро нещо да пеем хваления на нашия Бог, Защото е приятно, и хвалението е прилично.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Господ гради Ерусалим, Събира Израилевите заточеници.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Изцелява съкрушените в сърце И превързва скърбите им.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Изброява числото на звездите. Нарича ги всички по име.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Велик е нашият Господ, и голяма и силата Му; Разумът Му е безпределен.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Господ укрепва кротките, А нечестивите унижава до земята.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Пейте Господу и благодарете Му. Пейте хваления с арфа на нашия Бог.
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Който покрива небето с облаци, Приготвя дъжд за земята, И прави да расте трева по планините;
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Който дава храна на животните И на гарвановите пилета, които пиукат.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Не се удоволствува в силата на коня, Нито има благоволение в краката на мъжете.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Господ има благоволение в ония, които Му се боят, В ония, които уповават на Неговата милост.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Слави Господа, Ерусалиме; Хвали твоя Бог, Сионе;
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Защото Той закрепява лостовете на твоите порти, Благославя чадата ти всред тебе.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Установява мир в твоите предели, Насища те с най изрядната пшеница.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Изпраща заповедтта Си по земята; Словото Му тича много бърже;
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Дава сняг като вълна, Разпръсва сланата като пепел,
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Хвърля леда си като уломъци; Пред мраза Му кой може устоя?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Пак изпраща словото Си и ги разтопява; Прави вятъра си да духа, и водите текат.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Възвестява словото Си на Якова, Повеленията Си и съдбите Си на Израиля.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Не е постъпил така с никой друг народ; И те не са познали съдбите Му. Алилуя!
