< Žalmy 146 >
1 Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.
Halleluja! Lobe den HERRN, meine Seele!
2 Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.
Loben will ich den HERRN, solange ich lebe, will meinem Gott lobsingen, solange ich bin!
3 Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.
Verlaßt euch nicht auf Fürsten, nicht auf Menschen, die ja nicht helfen können!
4 Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.
Geht der Odem ihnen aus, so kehren sie zurück zum Staube; am gleichen Tage ist’s aus mit ihren Plänen.
5 Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,
Wohl dem, dessen Hilfe der Gott Jakobs ist, dessen Hoffnung ruht auf dem HERRN, seinem Gott,
6 Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,
auf ihm, der Himmel und Erde geschaffen, das Meer mit allem, was in ihnen ist, der Treue ewiglich hält;
7 Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
der Recht den Unterdrückten schafft und Brot den Hungrigen gibt. Der HERR macht die Gefangenen frei;
8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.
der HERR gibt Blinden das Augenlicht, der HERR richtet die Gebeugten auf, der HERR hat lieb die Gerechten;
9 Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.
der HERR behütet den Fremdling; Waisen und Witwen hält er aufrecht; doch den Weg der Gottlosen macht er zum Irrweg.
10 Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.
Der HERR wird König in Ewigkeit sein, dein Gott, o Zion, für und für! Halleluja!