Žalmy 145
1 Chvalitebná píseň Davidova. Vyvyšovati tě budu, Bože můj králi, a dobrořečiti jménu tvému na věky věků.
Ein lovsong av David. Eg vil upphøgja deg, min Gud, du konge, og eg vil lova namnet ditt æveleg og alltid.
2 Na každý den dobrořečiti budu tobě, a chváliti jméno tvé na věky věků.
Kvar dag vil eg lova deg, og eg vil prisa namnet ditt æveleg og alltid.
3 Hospodin veliký jest, a vší chvály hodný, a velikost jeho nemůž vystižena býti.
Stor er Herren og mykje lovsungen, og hans storleik er uransakleg.
4 Rodina rodině vychvalovati bude skutky tvé, a předivnou moc tvou zvěstovati.
Ei ætt skal lova dine verk for ei onnor, og dine storverk skal dei forkynna.
5 O slávě a kráse velebnosti tvé, i o věcech tvých předivných mluviti budu.
Di høge og herlege æra og dine underverk vil eg grunda på.
6 A moc přehrozných skutků tvých rozhlašovati budou; i já důstojnost tvou budu vypravovati.
Um dine sterke, skræmelege gjerningar skal dei tala, og dine storverk vil eg fortelja um.
7 Pamět mnohé dobroty tvé hlásati budou, a o spravedlnosti tvé zpívati, řkouce:
Minne-ord um din store godleik skal dei lata strøyma ut, og di rettferd skal dei lovsyngja.
8 Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.
Nådig og miskunnsam er Herren, langmodig og stor i miskunn.
9 Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování jeho nade všecky skutky jeho.
Herren er god imot alle, og han miskunnar alle sine verk.
10 Oslavujtež tebe, Hospodine, všickni skutkové tvoji, a svatí tvoji tobě dobrořečte.
Alle dine verk skal prisa deg, Herre, og dine trugne lova deg.
11 Slávu království tvého ať vypravují, a o síle tvé mluví,
Um herlegdomen i ditt rike skal dei tala, og ditt velde skal dei forkynna,
12 Aby v známost uvedli synům lidským moci jeho, a slávu i ozdobu království jeho.
til å kunngjera dine velduge verk for menneskjeborni, og den strålande herlegdom i ditt rike.
13 Království tvé jest království všech věků, a panování tvé nad jedním každým pokolením.
Ditt rike er eit rike for alle ævor, og ditt herredøme varer gjenom alle ætter.
14 Zdržujeť Hospodin všecky padající, a pozdvihuje všechněch sklíčených.
Herren er stydjar alle som fell, og han reiser alle som er nedbøygde.
15 Oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.
Alle vender augo sine ventande til deg, og du gjev deim deira føda i si tid.
16 Otvíráš ruku svou, a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své.
Du let upp handi og mettar alt levande med hugnad.
17 Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách svých, a milosrdný ve všech skutcích svých.
Herren er rettferdig på alle sine vegar og miskunnsam i alle sine verk.
18 Blízký jest Hospodin všechněm, kteříž ho vzývají, všechněm, kteříž ho vzývají v pravdě.
Herren er nær hjå alle deim som kallar på honom, alle som kallar på honom i sanning.
19 Vůli těch, kteříž se ho bojí, činí, a křik jejich slyší, a spomáhá jim.
Han gjer etter deira ynskje som ottast honom, og han høyrer deira rop og frelser deim.
20 Ostříhá Hospodin všech, kdož jej milují, ale všecky bezbožné zatratí.
Herren varar alle deim som elskar honom, men alle ugudlege tyner han.
21 Chválu Hospodinovu vypravovati budou ústa má, a dobrořečiti bude všeliké tělo jménu svatému jeho od věků až na věky.
Min munn skal mæla um Herrens pris, og alt kjøt skal lova hans heilage namn i all æva og alltid.
