Žalmy 144
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
Nkunga Davidi. Bika, nzitusu wuba kuidi Yave, ditadi diama; weti longa mioko miama mu nuana mvita ayi minlembo miama mu nuana khindu.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
Niandi Nzambi ama yi luzolo ayi tinunu kiama niandi suamunu kiama kingolo ayi niandi nkuidi ama, niandi nkaku ama; mu niandi ndieti suamina ayi niandi wuntulanga batu ku tsi luyalu luama.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
A Yave, buna mutu niandi nani muingi wumbelanga mayindu; muana mutu muingi wunyindulanga e?
4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Mutu dedakani banga phemo; bilumbu biandi bidi banga kitsusula kimvioka.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Vasa diyilu diaku, a Yave, ayi kuluka; simba miongo muingi mitotula muisi.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Fidisa zitsiemo ku ntuala ayi sasikisa bambeni ziama. Loza madionga maku ayi wuba zimbikisa.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Yalumuna koko kuaku bu widi ku yilu; wuphukisa ayi wukhula mu minlangu mi nguma ayi mu mioko mi banzenza,
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
bobo miunu miwedi luvunu; bobo mioko mi lubakala mibeki mayuya.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
Ndiela kuyimbidila nkunga wumona, a Nzambi. Mu siku ki kumi di minsinga, kioki beti tedila Lila, ndiela bula miziki,
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Kuidi mutu wowo wumvananga kuidi mintinu ndungunu, mutu wowo wunkulanga kisadi kiaku Davidi mu sabala kimvondanga.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Wuphukisa ayi wukhula mu mioko mi banzenza; bobo miunu miwedi luvunu bobo mioko mi lubakala mibeki mayuya.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Buna bana beto babakala, mu bumuana buawu bela ba banga bikunusu binyundukanga bumboti. Bana beto babaketo bela ba banga makunzi mafikulu; mammonisanga kitoko ki buangu.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Bilundulu bieto biela ba biwala mu kadika ntindu wu bidia; minkangu mieto mi mamemi miela buelama ayi buelama mu zimili zi zimili mu makumi ma zimili mu zitsola zieto.
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Zingombi zieto zikheto ziela nata mfuna wungolo, mavudu malendi ba ko mu bibaka bieto kadi buela kuenda mu kivika, yamikina ku ziphasi kulendi ba diaka ko mu zinzila zieto.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Lusakumunu kuidi batu bobo mambu mama meti vangama. Lusakumunu kuidi batu bobo Yave kadidi Nzambi.
