< Žalmy 144 >

1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
Давут язған күй: — Қоллиримға җәң қилишни, Бармақлиримға урушни үгитидиған, Мениң Қорам Тешим Пәрвәрдигарға тәшәккүр-мәдһийә қайтурулсун!
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
Мениң өзгәрмәс шәпқитим вә мениң қорғиним, Мениң егиз мунарим вә ниҗаткарим, Мениң қалқиним вә таянғиним, мән Униңдин һимайә тапимән; У Өз хәлқимни қол астимда бойсундурғучидур!
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
И Пәрвәрдигар, Сән униңдин хәвәр алидикәнсән, адәм дегән зади немә? Униң тоғрилиқ ойлайдикәнсән, инсан балиси дегән немә?
4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Адәм болса бир нәпәстурла, халас; Униң күнлири өтүп кетиватқан бир көләңгидур, халас.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
И Пәрвәрдигар, асманларни егилдүрүп чүшкәйсән; Тағларға тегип улардин ис-түтәк чиқарғайсән;
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Чақмақларни чаққузуп уларни тарқитивәткәйсән; Оқлириңни етип уларни қийқас-сүрәнгә салғайсән;
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Жуқиридин қоллириңни узитип, Мени азат қилғайсән; Мени улуқ сулардин, Яқа жуттикиләрниң чаңгилидин чиқарғайсән.
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Уларниң ағзи қуруқ гәп сөзләйду, Оң қоли алдамчи қолдур.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
И Худа, мән Саңа атап йеңи нахша ейтимән; Онтарға тәңкәш болуп Саңа күйләрни ейтимән.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Сән падишаларға ниҗатлиқ-ғәлибә беғишлайсән; Қулуң Давутни әҗәллик қиличтин қутулдурисән.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Мени қутулдурғайсән, ят жуттикиләрниң қолидин азат қилғайсән; Уларниң ағзи қуруқ гәп сөзләйду, Оң қоли алдамчи қолдур.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Шундақ қилип оғуллиримиз яшлиғида пухта йетилгән көчәтләргә охшайду, Қизлиримиз ордичә нәқишләнгән түврүкләрдәк болиду;
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Ашлиқ амбарлиримиз толдурулуп, Түрлүк-түрлүк озуқлар билән тәминләйдиған, Қойлиримиз отлақлиримизда миңлап, түмәнләп қозилайдиған;
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Калилиримиз боғаз болидиған; Һеч ким бесип кирмәйдиған, һеч ким [җәңгә] чиқмайдиған; Кочилиримизда һеч җедәл-ғовға болмайдиған;
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Әһвали шундақ болған хәлиқ немидегән бәхитликтур! Худаси Пәрвәрдигар болған хәлиқ бәхитликтур!

< Žalmy 144 >