Žalmy 144

1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.

De David. Béni soit Yahweh, mon rocher, qui a dressé mes mains au combat, et mes doigts à la guerre,

2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.

mon bienfaiteur et ma forteresse, ma haute retraite et mon libérateur, mon bouclier, celui qui est mon refuge, qui range mon peuple sous moi!

3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?

Yahweh, qu’est-ce que l’homme pour que tu le connaisses, le fils de l’homme, pour que tu prennes garde à lui?

4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.

L’homme est semblable à un souffle, ses jours sont comme l’ombre qui passe.

5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.

Yahweh, abaisse tes cieux et descends; touche les montagnes, et qu’elles s’embrasent;

6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.

fais briller les éclairs, et disperse les ennemis; lance tes flèches, et mets-les en déroute.

7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.

Etends tes mains d’en haut, délivre-moi et sauve-moi des grandes eaux, de la main des fils de l’étranger,

8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.

dont la bouche profère le mensonge, et dont la droite est une droite parjure.

9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,

O Dieu, je te chanterai un cantique nouveau, je te célébrerai sur le luth à dix cordes.

10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.

Toi qui donnes aux rois la victoire, qui sauves du glaive meurtrier David, ton serviteur,

11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.

délivre-moi et sauve-moi de la main des fils de l’étranger, dont la bouche profère le mensonge, et dont la droite est une droite parjure.

12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.

Que nos fils, comme des plants vigoureux, grandissent en leur jeunesse! Que nos filles soient comme les colonnes angulaires, sculptées à la façon de celles d’un temple!

13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.

Que nos greniers soient remplis, et regorgent de toutes sortes de provisions! Que nos brebis, dans nos pâturages, se multiplient par milliers et par myriades!

14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.

Que nos génisses soient fécondes! Qu’il n’y ait dans nos murs ni brèche, ni reddition! Ni cri d’alarme dans nos places publiques!

15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.

Heureux le peuple qui jouit de ces biens! Heureux le peuple dont Yahweh est le Dieu!