< Žalmy 144 >
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
Blessed be Adonai, my rock, who teaches my hands to war, and my fingers to battle:
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
my cheshed ·loving-kindness·, my fortress, my high tower, my deliverer, my shield, and he in whom I take refuge; who subdues my people under me.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Adonai, what is man, that you care for him? Or the son of man, that you think of him?
4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Man is like a breath. His days are like a shadow that passes away.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Part your heavens, Adonai, and come down. Touch the mountains, and they will smoke.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Throw out lightning, and scatter them. Send out your arrows, and rout them.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Stretch out your hand from above, rescue me, and deliver me out of great waters, out of the hands of foreigners;
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
whose mouths speak deceit, Whose right hand is a right hand of falsehood.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
I will sing a new song to you, God. On a ten-stringed lyre, I will sing zahmar ·musical praise· to you.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
You are he who gives salvation to kings, who rescues David [Beloved], his servant, from the deadly sword.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Rescue me, and deliver me out of the hands of foreigners, whose mouths speak deceit, whose right hand is a right hand of falsehood.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Then our sons will be like well-nurtured plants, our daughters like pillars carved to adorn a palace.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Our barns are full, filled with all kinds of provision. Our sheep produce thousands and ten thousands in our fields.
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Our oxen will pull heavy loads. There is no breaking in, and no going away, and no outcry in our streets.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Happy are the people who are in such a situation. Happy are the people whose God is Adonai.