Žalmy 144
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
A Psalm of David versus Goliath. Blessed is the Lord, my God, who trains my hands for the battle and my fingers for the war.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
My mercy and my refuge, my supporter and my deliverer, my protector and him in whom I have hoped: he subdues my people under me.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
O Lord, what is man that you have become known to him? Or the son of man that you consider him?
4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Man has been made similar to vanity. His days pass by like a shadow.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
O Lord, incline your heavens and descend. Touch the mountains, and they will smoke.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Send a flash of lightning, and you will scatter them. Shoot your arrows, and you will set them in disarray.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Send forth your hand from on high: rescue me, and free me from many waters, from the hand of the sons of foreigners.
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Their mouth has been speaking vain things, and their right hand is the right hand of iniquity.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
To you, O God, I will sing a new song. On the psaltery, with an instrument of ten strings, I will sing psalms to you.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
He gives salvation to kings. He has redeemed your servant David from the malignant sword.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Rescue me, and deliver me from the hand of the sons of foreigners. Their mouth has been speaking vain things, and their right hand is the right hand of iniquity.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Their sons are like new plantings in their youth. Their daughters are dressed up: adorned all around like the idols of a temple.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Their cupboards are full: overflowing from one thing into another. Their sheep bear young, brought forth in abundance.
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Their cattle are fat. There is no ruined wall or passage, nor anyone crying out in their streets.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
They have called the people that has these things: blessed. But blessed is the people whose God is the Lord.
