< Žalmy 142 >
1 Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho. Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.
Nkunga Davidi kayimbidila banga lusambulu mu thangu kaba mu nsuku. Ndinyamikina ngolo kuidi Yave Ndimvumbula mbembo ama kuidi Yave mu diambu di kiadi.
2 Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.
Ndilembo dukula luniongo luama va ntualꞌandi; va ntualꞌandi, ndinyolukila ziphasi ziama.
3 Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.
Mu thangu phevi ama yilembo suki-suki mu khati ama, keti ngeyo wuzaba nzilꞌama. Mu nsolo wowo ndidiatila, muawu batu bathambila ntambu.
4 Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.
Tala ku lubakala luama ayi tala, kadi mutu widi mayindu mu minu. Ndisi kadi suamunu ko kuisi ko mutu wumbanzila luzingu luama.
5 K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.
Kuidi ngeyo ndinyamikina, a Yave. Ndilembo tubi: “ngeyo suamunu kiama; Ngeyo kuku kiama va ntoto wu batu badi moyo.”
6 Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.
Dimba yamikina kuama bila ndidi nsukami wu ngolo, wukambulu diana; wukhula mu bobo balembo ndandakana bila bawu bandutidi ngolo.
7 Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.
Bika wuthotula nloko ama muingi ndizitisa dizina diaku; buna basonga bela kuiza kutakana va ndidi mu diambu di mamboti maku kuidi minu.