Žalmy 141
1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
MAIN leowa, i kin likwir won komui, kom kotin madan don ia; kom kotin ereki nil ai, ni ai pan likwir won komui.
2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
Kom kotin kajampwaleki ai kapakap dueta mairon ijij; o pokadan pa i kat dueta mairon eu ni jautik.
3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
Main Ieowa, kom kotin jinjile au ai, o pera kil en au.
4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
O der kotin kainon on me jued kot monion i, pwe i ender ian me doo jan Kol, akan wiada me jued, o i ender ian ir kankan, me re kin iauki.
5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
Me pun amen en kame ia ni a kadek, o kapun ia, pwe iei me pan mau on ia dueta le on mon ai, mepukat i jota pan kan, o i kin kapakap anjau karoj, pwe ren der wiai on ia me jued.
6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
Kalua parail en pijikendi jan pon paip; irail ap pan duki on ai padak o aja, me ir me mau.
7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
Duen amen pan wera pajan jap, iduen ti’t akan, melokidokila ni kailan wajan mela. (Sheol h7585)
8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
Ari jo, maj ai kin ariri komui, Main ai Kot, i liki komui, kom der kotin kajapokela maur i.
9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
Pera wei jan ia injar, me re kaonop on ia, o jon en men kol ia di ren me morjued akan.
10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
Me doo jan Kot akan en pein lodi on arail injar, a nai en dauli.
