< Žalmy 141 >

1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
Psaume de David. Yahweh, je t’invoque; hâte-toi de venir vers moi; prête l’oreille à ma voix, quand je t’invoque.
2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
Que ma prière soit devant ta face comme l’encens, et l’élévation de mes mains comme l’offrande du soir!
3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
Yahweh, mets une garde à ma bouche, une sentinelle à la porte de mes lèvres.
4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
N’incline pas mon cœur vers des choses mauvaises; ne l’incline pas à se livrer à des actes de méchanceté avec les hommes qui commettent l’iniquité; que je ne prenne aucune part à leurs festins!
5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
Que le juste me frappe, c’est une faveur; qu’il me reprenne, c’est un parfum sur ma tête; ma tête ne le refusera pas, car alors je n’opposerai que ma prière à leurs mauvais desseins.
6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
Mais bientôt leurs chefs seront précipités le long des rochers; et l’on écoutera mes paroles, car elles sont agréables.
7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
Comme lorsqu’on laboure et que l’on ameublit la terre, ainsi nos ossements sont semés au bord du schéol. (Sheol h7585)
8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
Car vers toi, Seigneur Yahweh, je tourne mes yeux; auprès de toi je cherche un refuge: n’abandonne pas mon âme!
9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
Préserve-moi des pièges qu’ils me tendent, des embûches de ceux qui font le mal!
10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
Que les méchants tombent dans leurs propres filets, et que j’échappe en même temps!

< Žalmy 141 >