Žalmy 141
1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
A psalm of David. Lord, I call to you: hasten, to me, attend to my voice, when I call to you.
2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
Let my prayer be presented as incense before you, and my uplifted hands as the evening meal-offering.
3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
Set, O Lord, a watch on my mouth, put a guard on the door of my lips.
4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
Incline not my heart to an evil matter, to busy myself in deeds of wickedness, in company with workers of evil: never may I partake of their dainties.
5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
A wound or reproof from a good person in kindness is oil which my head shall never refuse. In their misfortune my prayer is still with them.
6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
Abandoned they are to the hands of their judges: they shall learn that my words are true.
7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
Like stones on a country road cleft and broken so lie our bones scattered for Death to devour. (Sheol h7585)
8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
But my eyes are turned towards you, O Lord. Do not pour out my life, for in you I take refuge.
9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
Keep me safe from the trap they have laid for me, from the snares of the workers of trouble.
10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
Into their own nets let wicked people fall; while I pass by in safety.
