Žalmy 140

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

In finem. Psalmus David. Eripe me, Domine, ab homine malo; a viro iniquo eripe me.

2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

Qui cogitaverunt iniquitates in corde, tota die constituebant prælia.

3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)

Acuerunt linguas suas sicut serpentis; venenum aspidum sub labiis eorum.

4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

Custodi me, Domine, de manu peccatoris, et ab hominibus iniquis eripe me. Qui cogitaverunt supplantare gressus meos:

5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)

absconderunt superbi laqueum mihi. Et funes extenderunt in laqueum; juxta iter, scandalum posuerunt mihi.

6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

Dixi Domino: Deus meus es tu; exaudi, Domine, vocem deprecationis meæ.

7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

Domine, Domine, virtus salutis meæ, obumbrasti super caput meum in die belli.

8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)

Ne tradas me, Domine, a desiderio meo peccatori: cogitaverunt contra me; ne derelinquas me, ne forte exaltentur.

9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

Caput circuitus eorum: labor labiorum ipsorum operiet eos.

10 Padej na ně uhlí řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

Cadent super eos carbones; in ignem dejicies eos: in miseriis non subsistent.

11 Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

Vir linguosus non dirigetur in terra; virum injustum mala capient in interitu.

12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.

Cognovi quia faciet Dominus judicium inopis, et vindictam pauperum.

13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.

Verumtamen justi confitebuntur nomini tuo, et habitabunt recti cum vultu tuo.