< Žalmy 140 >

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
Dem Vorsänger. Ein Psalm von David. Befreie mich, Jehova, von dem bösen Menschen; vor dem Manne der Gewalttaten behüte mich!
2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
Welche Bosheiten ersinnen im Herzen, täglich Krieg erregen.
3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)
Sie schärfen ihre Zunge wie eine Schlange; Otterngift ist unter ihren Lippen. (Sela)
4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
Bewahre mich, Jehova, vor den Händen des Gesetzlosen, vor dem Manne der Gewalttaten behüte mich, welche darauf sinnen, meine Tritte umzustoßen!
5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)
Die Hoffärtigen haben mir heimlich eine Schlinge und Fallstricke gelegt, ein Netz ausgespannt zur Seite des Weges, sie haben mir Fallen gestellt. (Sela)
6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
Ich sprach zu Jehova: Du bist mein Gott! Nimm zu Ohren, Jehova, die Stimme meines Flehens!
7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
Jehova, der Herr, ist die Stärke meiner Rettung; du hast mein Haupt beschirmt am Tage der Waffen.
8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)
Gewähre nicht, Jehova, die Gelüste des Gesetzlosen, laß sein Vorhaben nicht gelingen: sie würden sich erheben. (Sela)
9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
Die Häupter derer, die mich umringen, das Unheil ihrer Lippen bedecke sie!
10 Padej na ně uhlí řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
Mögen feurige Kohlen auf sie herabfallen! Ins Feuer stürze er sie, in Wasserfluten, daß sie nicht aufstehen!
11 Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
Der Mann von böser Zunge möge nicht feststehen im Lande; der Mann der Gewalttat, das Böse möge ihn jagen bis zum Sturz!
12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
Ich weiß, daß Jehova ausführen wird die Rechtssache des Elenden, das Recht der Armen.
13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.
Ja, die Gerechten werden deinen Namen preisen, die Aufrichtigen werden vor deinem Angesicht wohnen.

< Žalmy 140 >