Žalmy 140
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
Au chef des chantres. Psaume de David. Éternel, délivre-moi des hommes méchants! Préserve-moi des hommes violents,
2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
Qui méditent de mauvais desseins dans leur cœur, Et sont toujours prêts à faire la guerre!
3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)
Ils aiguisent leur langue comme un serpent, Ils ont sous leurs lèvres un venin d’aspic. (Pause)
4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
Éternel, garantis-moi des mains du méchant! Préserve-moi des hommes violents, Qui méditent de me faire tomber!
5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)
Des orgueilleux me tendent un piège et des filets, Ils placent des rets le long du chemin, Ils me dressent des embûches. (Pause)
6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
Je dis à l’Éternel: Tu es mon Dieu! Éternel, prête l’oreille à la voix de mes supplications!
7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
Éternel, Seigneur, force de mon salut! Tu couvres ma tête au jour du combat.
8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)
Éternel, n’accomplis pas les désirs du méchant, Ne laisse pas réussir ses projets, de peur qu’il ne s’en glorifie! (Pause)
9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
Que sur la tête de ceux qui m’environnent Retombe l’iniquité de leurs lèvres!
10 Padej na ně uhlí řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
Que des charbons ardents soient jetés sur eux! Qu’il les précipite dans le feu, Dans des abîmes, d’où ils ne se relèvent plus!
11 Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
L’homme dont la langue est fausse ne s’affermit pas sur la terre; Et l’homme violent, le malheur l’entraîne à sa perte.
12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
Je sais que l’Éternel fait droit au misérable, Justice aux indigents.
13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.
Oui, les justes célébreront ton nom, Les hommes droits habiteront devant ta face.
