< Žalmy 140 >

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
Zborovođi. Psalam. Davidov. Izbavi me, Jahve, od čovjeka zlobna, zaštiti me od čovjeka nasilna:
2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
od onih koji pakosti u srcu smišljaju i čitav dan začinju kavge.
3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)
Kao zmije bruse jezike svoje, pod usnama im je otrov ljutičin.
4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
Spasi me, Jahve, od ruku zlotvora, čuvaj me od čovjeka nasilna koji hoće da mi noga posrne.
5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)
Oholice mi potajno nastavljaju zamku, užetima mrežu pletu, kraj puta klopke mi stavljaju.
6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
Zavapih Jahvi: “Ti si Bog moj! Poslušaj, o Jahve, krik mojih molitava!
7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
Jahve, Gospode moj, spasitelju silni moj, u dan boja zakloni mi glavu!”
8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)
Ne daj da se ispune želje zlotvora, ne daj da svoje on izvrši namjere!
9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
Nek' glavu ne podignu oni koji me opkoliše, nek' na njih padne zloba njihovih usana!
10 Padej na ně uhlí řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
Nek' daždi po njima ugljevlje ognjeno, nek' se strovale u jamu da više ne ustanu!
11 Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
Opadač se neće održat' na zemlji, silnika će odjednom zgrabiti nesreća.
12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
Znam da će Jahve dati pravo ubogu i pravicu siromasima.
13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.
Zaista, pravedni će tvoje ime slaviti, pred tvojim će licem boraviti čestiti.

< Žalmy 140 >