Žalmy 14

1 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

Lo stolto pensa: «Non c'è Dio». Sono corrotti, fanno cose abominevoli: nessuno più agisce bene. Al maestro del coro. Di Davide.

2 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

Il Signore dal cielo si china sugli uomini per vedere se esista un saggio: se c'è uno che cerchi Dio.

3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

Tutti hanno traviato, sono tutti corrotti; più nessuno fa il bene, neppure uno.

4 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

Non comprendono nulla tutti i malvagi, che divorano il mio popolo come il pane?

5 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

Non invocano Dio: tremeranno di spavento, perché Dio è con la stirpe del giusto.

6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

Volete confondere le speranze del misero, ma il Signore è il suo rifugio.

7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.

Venga da Sion la salvezza d'Israele! Quando il Signore ricondurrà il suo popolo, esulterà Giacobbe e gioirà Israele.