< Žalmy 14 >
1 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.
Au maître chantre. Cantique de David. Les impies ont dit en leur cœur: « Il n'y a point de Dieu. » Ils se sont corrompus, leurs œuvres sont abominables; il n'y a personne qui fasse le bien.
2 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.
L'Éternel examine des Cieux les enfants des hommes, pour voir s'il y a quelque homme raisonnable, qui cherche Dieu:
3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
tous se sont révoltés, pervertis tous ensemble; il n'y a pas un homme qui fasse le bien, pas même un.
4 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.
Ne se reconnaîtront-ils pas tous ces malfaiteurs, qui mangent mon peuple comme du pain? N'invoqueront-ils point l'Éternel?
5 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.
Bientôt la terreur les saisira; car Dieu est au milieu de la race juste.
6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.
Déjouez les projets du misérable!… L'Éternel est son refuge.
7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.
Ah! si de Sion le salut venait sur Israël!… Que l'Éternel ramène les captifs de son peuple, et Jacob se réjouira, et Israël triomphera.