Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
ヱホバよなんぢは我をさぐり我をしりたまへり
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
なんぢはわが坐るをも立をもしり 又とほくよりわが念をわきまへたまふ
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
なんぢはわが歩むをもわが臥をもさぐりいだし わがもろもろの途をことごとく知たまへり
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
そはわが舌に一言ありとも觀よヱホバよなんぢことごとく知たまふ
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
なんぢは前より後よりわれをかこみ わが上にその手をおき給へり
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
かかる知識はいとくすしくして我にすぐ また高くして及ぶことあたはず
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
我いづこにゆきてなんぢの聖霊をはなれんや われいづこに往てなんぢの前をのがれんや
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
われ天にのぼるとも汝かしこにいまし われわが榻を陰府にまうくるとも 觀よなんぢ彼處にいます (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
我あけぼのの翼をかりて海のはてにすむとも
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
かしこにて尚なんぢの手われをみちびき汝のみぎの手われをたもちたまはん
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
暗はかならす我をおほひ 我をかこめる光は夜とならんと我いふとも
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
汝のみまへには暗ものをかくすことなく 夜もひるのごとくに輝けり なんぢにはくらきも光もことなることなし
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
汝はわがはらわたをつくり 又わがははの胎にわれを組成たまひたり
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
われなんぢに感謝す われは畏るべく奇しくつくられたり なんぢの事跡はことごとくくすし わが霊魂はいとつばらに之をしれり
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
われ隠れたるところにてつくられ地の底所にて妙につづりあはされしとき わが骨なんぢにかくるることなかりき
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
わが體いまだ全からざるに なんぢの目ははやくより之をみ 日々かたちづくられしわが百體の一だにあらざりし時に ことごとくなんぢの冊にしるされたり
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
神よなんぢりもろもろの思念はわれに寶きこといかばかりぞや そのみおもひの總計はいかに多きかな
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
我これを算へんとすれどもそのかずは沙よりもおほし われ眼さむるときも尚なんぢとともにをる
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
神よなんぢはかならず惡者をころし給はん されば血をながすものよ我をはなれされ
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
かれらはあしき企圖をもて汝にさからひて言ふ なんぢの仇はみだりに聖名をとなふるなり
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
ヱホバよわれは汝をにくむ者をにくむにあらずや なんぢに逆ひておこりたつものを厭ふにあらずや
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
われ甚くかれらをにくみてわが仇とす
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
神よねがはくは我をさぐりてわが心をしり 我をこころみてわがもろもろの思念をしりたまへ
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
ねがはくは我によこしまなる途のありやなしやを見て われを永遠のみちに導きたまへ
