< Žalmy 139 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
O Yahweh, sinukimatnak, ken am-ammonak.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Ammom no agtugaw ken no agtakderak; maawatam dagiti pampanunotko uray adayoka kaniak.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Ammom ti dalanko ken inton agiddaak; pagaammom unay dagiti amin a dalanko.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Ta awan ti sao nga innak isao a saanmo nga ammo a naan-anay, O Yahweh.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Lawlawlawennak iti likudan ken iti sangoanan ken ipatpataymo ti imam kaniak.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Ti kasta a pannakaammo ket nalabes unay kaniak; nangato unay, ken saanko daytoy a maawatan.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Sadino ti papanak tapno makalibasak iti Espiritum? Sadino ti mabalinko a pagkamangan manipud iti presensiam?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
No agpangatoak kadagiti langit, addaka sadiay; no aramidek ti pagiddaak idiay sheol, adtoy, addaka sadiay. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
No tumayabak kadagiti payyak ti agsapa ket apanak agnaed kadagiti ungto a paset iti ballasiw ti taaw,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
uray sadiay idalannakto ti imam, ken tenglennakto ti makannawan nga imam.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
No kunaek, “Awan duadua a ti sipnget ilemmengnak ken ti rabii ket isunto ti lawagko;”
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
uray ti sipnget ket saan a makalemmeng kenka. Ti rabii ket agraniag a kasla aldaw, ta ti sipnget ken ti lawag ket agpadpada laeng kenka.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Binukelmo ti akin-uneg a kinataok; binukelnak iti aanakan ti inak.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Agyamannak kenka, ta makapasiddaaw ken nakakaskasdaaw dagiti aramidmo. Ammom la unay ti biagko.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Saan a nailemmeng ti bagik kenka idi naaramidak iti nalimed, idi siaannad a naaramidak kadagiti kaunggan ti daga.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Nakitanak iti uneg ti aanakan; dagiti amin nga aldaw a naituding para kaniak ket nailanaden iti librom sakbay pay a mapasamak ti umuna.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Anian a nagpateg dagiti pampanunotmo kaniak, O Dios! Anian a nagadu ti pakadagupanda!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
No innak ida bilangen, ad-adu pay ti bilangda ngem iti darat. Inton agriingak, addaak latta dita dennam.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
No papatayem la koman ti nadangkes, O Dios; umadayokayo kaniak, dakayo a naranggas a tattao.
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Suksukirendaka ken agtigtignayda a siaallilaw; agul-ulbod dagiti kabusormo.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Di met kagurgurak, O Yahweh, dagidiay a manggurgura kenka? Di met laklaksidek dagiti tumakder a bumusor kenka?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Kagurgurak ida iti kasta unay; nagbalinda a kabusorko.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Sukimatennak, O Dios, ken ammoem ti pusok; padasennak ken ammoem dagiti pampanunotko.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Kitaem no adda ti uray ania a nadangkes a wagas kaniak, ket idalannak iti dalan nga awan patinggana.

< Žalmy 139 >